Víkendové kvarteto

E1 šupito presto

Byl to takovej tradiční pocit, tak jak to mám před každým závodem či tréninkem na oválu. Pocit, že se mi tam nechce a že budu vlát na gumě za těma vlkama z repre. Pocitu nízké sebedůvěry nepřispělo ani to, že na dráhový limit, který byl součástí nominaček na SP ve Švajcu, jsem velmi poctivě na oválu 3 měsíce netrénoval. Posledním tartanovým běháním byl tedy jiný závod na trojce (čas 8:56), kde jsem na lopatky položil svůj letitý vosobák, zkušených 8:59. V týdnu před závodem, už jsem nechtěl lýtka oranžovým nesmyslem pokoušet a tak jsem raději bouchl 5 rovinek někde na Klokočí na tej červenej turistickej a šlo se na věc.

Teda nejdřív jsem v pátek ještě musel do práce, vydělat nějakou tu kačku, takže jsem do Kolbenky dorazil na 8:00 a vyrážel v 15:00, méně osekat už to nešlo. Doma jsem poslal rychlej 20´ na gauči, no a páč byl celej ten spektákl v Turnově, tak jsem jako rozklus doběhl na dráhu.

Musím říct, že jsem se cejtil fakt dobrej a tušil jsem, že to bude lítat, tak jsem toho chtěl využít a kvalitně se rozcvičit, takže jsem nařezal nějaký rovinky a už je tu startovní rošt. A prásk ho! Zařazuju se někam doprostřed, abych měl případné nástupy jako na dlani a mohl sledovat, jak kuci utíkaj. První kilák byl akorát, 2:58 a jako pořád dobrý. Pak se tam trochu votevře vokno, zalepím to. Bet hlásí mezičas na 1500m, už nevím kolik to bylo, ale ten Bet tam byl.

Čekám, kdy přijde krize, očekávám jí tradičně na posledních 1400m – 600m, těhle 800m je pro mě kritickejch, ale už jsem se na to trochu adaptoval, že to tam bolí a ačkoliv jdu první figuru v tej naší menší skupince, tak držím dobré tempo. Druhej kilák taky za 2:58. Si řikám, ty jo, solidní. To musím udržet, pořád to docela jde. Před sebou vidím bandu a snažím se je docvaknout, sice se mi to nedaří, ale je to skvělej motor. Když zvoněj, tak už toho mám plný brejle, ale jedu pilu. Pomáhá mi trochu Bandaska, kterej mě přejel, ale trochu mě zdvihl a já se vytáhl za ním. V závěru chyběl trochu tah na branku a taky ta rychlost, takže mi mizí v dálce a ještě s toho bouchne 8:46. Můj čas se zastavuje na hodnotě 8:48, wow, na mě dobrý a jsem nadšen. Parádně jsem založil do bodové pokladničky celé nominační série závodů.

Strava / Výsledky

Jak se říká, že by se mělo končit na vrcholu, tak něco takového se stalo ten den mejm tretrám, když Miška nechala celej můj bágl, i s tretrama, na stadioně. A když jsme se pro něj vrátili, tak už se po ňom slehla zem. Ještě chvilku jsme po báglu pátrali dál, ale byl navždy ztracen, až jednou..

To takhle jdu z práce a pojednou vidím bezďáka, jak de lehce vyndanej vopřenej vo kolo a na zádech má můj bágl. Jenže odér linoucí se od pána i od toho báglu byl tak silnej, že mě zcela odradil od jeho právoplatného znovunabytí. Letmo pána vyzpovídám, kam dal věci, které byly ukryty uvnitř, ale ozývá se jen zlověstné mrmlání.

Inu, tak dlouho se nechodí běhat na dráhu, až z toho tretry odejdou z baráku.

obrázek stažen z netu

E2 andante plné chyb

Ochladím nohy v bazénu, skočím na pizzu do Plauditu a ráno budu dobrej. Vstávačka někde v 6 mě už trochu rozsekává, ale špatné rozpoložení ihned mění krása Jizerských hor v Horním Polubnym, kde je sice kosa jak hovado, ale taky je krásně. Ranní slunce zalejvá svou borůvkovo-žulovou zahradu a dolaďuje ty nejjemnější detaily své drsné krásy.

Nejprve připravím stan pro výdej GPS jednotek a pak usedám k pultu s mikrofonem a snažím se zahřát všechny účastníky akce také svým barytonem, místy snad až basbarytonem. Když už mám splněno, je akorát čas, abych se začal rozcvičovat na svůj druhý úsek neb Jizerská opera právě začala. Autorem romantického libreta je Dan Wolf.

Notová osnova je pestře protkána mnohačetnou sítí kamenů, bažinek a hustníčků. Jenže já nezvládám ani nakreslit hudební klíč a chybuji hned na jedničku, jsem tuze zvědav, jestli zvládnu dirigovat celé toto hudební dílo nebo budu hrát, jak se říká v terminologii, druhé housle. Pak ale chytám slinu a ve svižném taktu čile mastím vstříc dalším akordům. Lesem se nesou libozvučné tóny v dokonalém souladu skladatelovi kompozice a tahů umělcova smyčce. Intermezzo celého dramatu tvoří diváckej, který svádí celý orchestr do závěrečného aranžmá, kde platím za pouhého korepetitora a nechávám se unášet terénem. Nepomáhá ani improvizace a z povedené melodické symfonie se stává hrůzné undergroundové dílko prošpikované prvky pauzákově průhledné polotaktiky. Zlepšit.

Strava / Mapa / GPS / Výsledky

E3 urbanistické allegro

Následoval rychlý přesun, který byl až příliš pomalý. Odvezli jsme vestičky Bajeříkům, aby to vyprali, že prej maj sušičku. Doma si jen beru věci a pokračuje se rovnou na třetí díl tohoto náročného víkendu.

Parkuju na louce a do startu mám nějakých 20 minut, takže to je celkem rychlovka a do příkladné předstartovní procedury to má hodně daleko. Zkouším ještě nějaké bomby během rovinek, ale ani to moc nepomáhá. Mohu se uklidnit tím, že jsem žádnej áčkovej špurt poslední 2 roky neběžel a ještě ten poslední jsem disknul, tak to o moc horší asi nebude. Jenže ta sprintová rutina, ta zůstala zamčená na petlicej na Špilberku a tehdejším dechberoucím představením na diváckém, jaká škoda, že jsme neměli GPS a ani nemohli běžet s tou svojí.

No a jelikož jsem si ještě od tej truhly, kde je ukrytej poklad v podobě sprintovej rutiny, tréninkem ty klíče nezasloužil, tak hned na trojku chytám zásek. Špatnou volbou na pětku to moc nevylepšuju. Zle nedobře také volím na devítku a cestou mě už dobíhá Joncek, který si jede teda solidní pilu. Snažím se přepnout na jeho level, po fyzické stránce se to celkem daří, mapově si věřím akorát na jednom postupu a tak jdu svou cestou, ale sbíháme se na kontrole a už zase pokračujeme spolu.

Kurva, to tempo není tak hrozný, trochu mě štve, že jsem takhle nemohl běžet i já sám, protože s Jonckem běžím celkem v pohodě. Ale prostě tenhlecten styl toho běhání, takovej ten kabrňáckej, kdy jdete fakt rychle, plynule a bez chyb, to prostě nespadne do klína. To musí mít člověk čuch. Joncek si do toho navíc umí i trochu zahekat, umí to prodat.

V závěru oba tlačíme na pilu a vzájemně si trochu pomáháme, což posouvá oba kupředu. Joncek končí 3. a já 23. (v průběhu závodu jsem se pohyboval až na 40. místě, což je prostě kanál). Ale částečně to myslím bylo i tím, že jsem neměl dostatečný prostor pro rozcvičení, koncentraci a správné nastavení vnitřní motivace na závod.

Po 2 letech, kdy jsem na sprint docela zanevřel, jsem si k němu zase trochu našel cestu. Nebylo to tím, že by mně to nešlo, spíš mě nebaví moc ten samotný trénink. No prostě se jdu raději proběhnout do lesa, kde nejezdí žádný auťácí a není tam moc divnejch lidí. Ale na jaro jsem zavětřil šanci, že si zaběhnu MČR ve sprintu, což je sport většinou jen pro smetánku českého OB, takže se musím trochu vyšvihnout, abych tam případně neudělal ostudu.

Strava / Mapa / Výsledky

E4 schválně dlouhý finíto

Samotné vyvrcholení celého víkendu si nechali pořadatelé až na nedělní dopoledne, kdy bylo na pořadu poslední kvalifikační kolo Českého poháru štafet. No a tak, jako většina týmů, jsme se snažili dostat na republikový šampionát co možná nejvíc vyběhnutých pozic. Poskládali jsme proto 5 vyrovnavých štafet, které měly přinést do společného bodového prasátka potřebný počet bodů.

Já byl ve štafetě s Mácou a Vlčounem a byl jsem napsán na finiš, abych to posbíral a navlékal korálky předběhnutých štafet, asi. Nohy jsem měl ráno totálně na prach a tak jsem si už moc něvěřil, že bych z toho mohl ještě něco vymlátit. Ráno si v klidu vyrazím a jsem rád, že mám dostatečnou časovou vatu a těším se, jak si sednu do kempovej, dám si ještě nějakou dobrotu a budu vočumovat závodníky, když v tom volá Máca, že píchnul a že první úsek určitě nestihne. Zkouším Vlčouna, ale ten ještě ani nevyrazil a tak je to na mně.

Neoblíbený první úsek jsem taky pár let neběžel, ale nohy mě bolí tak, že je mi to vlastně jedno. Vím, že mi pomůže jediné, když se dobře rozběhám, poběžím rychle a nebudu dělat chyby. Strašidelný divácký úsek, který snad vede do sjezdovky nebo co, dává tušit, že to dneska bude asi trochu větší paráda.

Začátek si jdu velice na sebe a hlídám si samotný ocas pestrobarveného hada. První kontroly si budu ťukat a když to půjde, tak zkusím zblízka pozdravit laktátový práh. Zatím to není žádnej kvapík, ale jsem odhadem někde 50. na mapáči a 30. na první uzlovej kontrole, když v tom najednou jdu jako první na jednu z farst, to mě trochu překvapí, ale tak co, si řikám.

Následuje velmi zajímavá a několik propíraná pasáž, kdy se nejprve jde totální plech do kopce, na nějakej vejrazňák. No a pak hnedka zase dolů na celkem brutální farstičky, kde se celé pole totálně promíchá. Já měl kliku, že jsem měl tu nejkratší farstu a najednou jsem druhej, docela daleko vpředu je Danáč. A i když běžím dobře a navíc jsem i výrazně zrychlil, tak na kontrole 11 mě dobíhá spousta mladejch rafanů. Zařazuji se tak do vlaku a vystupuji na chvilku na kontrole 14, kde trochu chybuju. Stejně jako na 15 kontrole. Ale jsou ten jen drobný. které stačí dohnat můj bujarý běžecký apetít. Vlak je vykolejen na dalších farstách.

Cestou na 18 dobíhám takovou menší skupinku, je tam i Thor, Matiesko a 2 Polácí. Thór si není jistý značkou v popisech „tunel“ a tak se raději optá, ale oba tušíme správně, že kontrola bude dole. Vymetem rokli a jde se zpátky do centra. Přijdou i některé těžké kontroly, ale s Matieskem to trháme a jdeme rychle, kus před námi je Osvald Kozák, zkoušíme ho ještě docvaknout.

Sjezdovku na diváckém bouchnu kvalitně, ale cestou na první kontrolu v pytli si téměř vypíchnu oko, když šlápnu na klacek a ten mě svým druhým koncem veme přes voko s takovou rychlostí, že prakticky nestihnu zareagovat. Nic nevidím a jsem celkem otřesenej. Zkouším oko otevřít, ale vůbec se mu nechce. Zkusím to teda jen na to jedno. Moc to nejde takhle hledat kontroly, ale nějak to tam naskakuje. Ještě blbě odbíhám na sběrku, ale aspoň vezmu tu svojí a nejsem DISK. Nakonec z toho bylo 6. místo, když jsem 2 místa ztratil skrz to oko, ale byl tam kontakt. Celkově jsme skončili na kvalitním 16. místě.

Voko nakonec cajk, dal jsem si heřmánkovej čaj a byl jsem dobrej. A v cíli jsem si mohl místo nějakýho pamlsku dát normálně to pivo a koukat, jak lítaj

Strava / Mapa / Výsledky