Botas 2019

Pí píp, neřekly píchačky. Nešel jsem do práce, protože jsem měl dovolenou. Protože #botasje.

Start byl naplánován na 15.00, já šel hned na začátku v 15.08. Sraz byl v Liberci u Kaufu v 11.00, kde mělo být jen rychlé nakoupení čerstvých zásob. Pak ovšem Škodík s Romčou nestihli bus a další měl zpoždění a ještě byla fronta na sýry, tak jsme vyrazili cca ve 12.00. Čehož litoval i Kazdič, protože nestihl kebab. Trasa přes Hradec padla, musel jsme pro dálniční známku a hurá na Boleslav.

Do centra jsme dorazili ňák 14.45. Hodit se do lesního gala a jedeš. Na start dorazím 4 minuty před vstupem do chlíva, takže super. Rychlá rozcvička a místo píchaček ve 3 slyším startovní hodiny.

E1 Krátká

Trocha nejistoty cestou na první kontroly, konkrétně na prvních 6 kontrol, pak ale bohatě vynahradila K7, místo které jsem doběhl opět na jedničku. Pro jistotu chyba na další kontrolu, ovšem pak jsem se trochu rozkoukal a začal makat. Doběhl sem Járu Cimrmana a trochu se svezl na záda a mohl tak vyhrát aspoň jeden mezičas závodu.

V následujících kontrolách to šlo trochu lépe, ale stále mi nějak nešlo vmapovat se do tratě a stále přiskakovaly drobné chyby. Takže výsledná ztráta okolo 5 minut byla adekvátní mapovému vsazení.

Mapa

Strava

Výsledky

Koncert Dedáče sme vynechali neboť z ubytka bylo celkem fuška daleko a to i autem. Takže jsme zvolili véču v Hostinci u Pavlousků, kde již v 18.00 někteří polehávali po stole, alá superman, ale naštěstí tady nevařili. Hned vo barák vedle naštěstí kungpao a vepřový medailonky zaplácly prázdný žaludek.

O sobotě se vyrazilo do pivovaru Rychtář. Tedy jen do jejich prodejny, kde sem probral 2 lahváče, premium tedy 12° a Grunt 11°.

E2 klasika

Losované startovní pořadí mi na klasické trati přidělilo předspolední pozici na startovním roštu. Takže vlastně to tak pěkně zametat ze těma vlčákama. No začal jsem opět dobře a to rovnou dvouminutovou chybou na jedničku, na delším postupu na dvojku hlídkoval u plotu chlapík, tak jsem to raději oběhl. Pak jsem trochu chytl slinu a konečně se dostal do tempa. Pod kotel běžeckého apetitu jsem přikládal pořádná polena, nohy letěly, Bude už jen dobře, si řikám. Nebylo. Na 5 chytám další 2 minuty, na 7 minutu a to jsem byl rád, že mi ještě Maroš poradil, jinak bych se u toho posedu, který nebyl v mapě hledal asi dost dlouho. Pak raději zvolím asfalt, než abych se pokoušel najít nějakou spojovačku někudy lesem. Nejistě pak seberu několik kontrol a to včetně někoho, kdo startoval přede mnou.

Jsem tak v půlce závodu a přichází obávaná middlová vložka, plná zelené barvy. První kontroly ustojím, ale pak udělám paralelku opět v tom místě, kde jsem udělal chybu na 5 a opět mě to stojí nějaké 2-3 minuty, prvně se objeví myšlenky na zabalení, ale ihned je zaženu. Pak přecijen ještě roztočím nohy, ale v posledním táhlém stoupání už dochází síly. Z kopce se spustím a jsem rád, že jsem rád. Přichází docela těžká kontrola někde v hustníku, až teprve když naběhnu na asfalt, tak si všimnu, že mám kontrolu hledat až za ním a né před ním, jak jsem se prve domníval.

Závěr už vyloženě paběrkuji a dobíhám s docela slušným žaketem. No docela tvrdá realita, když člověk zjistí, že dostal vod Dýma asi 17 minut 😀 naštěstí jsem tam hodně nechal, tak je aspoň nač se vymluvit.

Mapa

Strava

Výsledky

pivní

Nakonec jsem byl nasazen jako žolík místo raněného Škodíka, který by nesměl opřít kelímek o nos a taky ho bolela záda. Takže jsem byl narychlo povolán do A týmu a jelikož jsem tak 2 roky v podstatě nezkoušel vyexovat pivo, tak jsem si řekl, že to nesmím vyzkoušet a nechám to až na závody a na takzvanou falešnou formu.

Cíl našeho týmu byl jasný, postup do finále musí být pro Tréninkový Orgáč jasnou prioritou a základním cílem. Podařilo se složit 2 velmi silné týmy a jeden, který mohl překvapit svou zarputilostí a taky pitím. Bohužel Hostášek vzal 4 kontroly, což se nesmí a bylo z toho DQ.

Velmi silné B i naše A bylo nanominováno do jednoho rozběhu, inu co, alespoň vyřadíme silné soupeře na finále. Moje taktika byla na první úsek jasná. Tedy vypít pivo, zkusit doběhnout Nogu a viset ho až do cíle, tam vypít a předat. To se bohužel nepovedlo, sotva jsem dopil pivo, podíval jsem se na ostatní soupeře, kteří ještě škádlili svá hrdla pivním mokem a volným krokem jsem se vydal vstříc první kontrole, cestou mě vzal Noga a tak jsem mohl zase začít závodit. Jedničku sme trochu podběhli a hned se u krabičky objevil špalír lidí, kteří se snažili orazit. Bylo tam tak 10 čipů, které mířily do krabice, naštěstí jsem orazil asi jako 3 a to hned za Nogou, takže jsem si ho v klidu docvakl a už jsme měli dvojku. Trojka už byla na kraji shromaždiště a závěr byl do kopce, takže jsem to trochu chladil, protože za námi byla celkem díra a soustředil jsem se na pití. Druhý exáč byl opět v pohodě a tak jsme předávali na prvním místě. Marda to zvládl velmi dobře a Kozel i přes drobnou chybu ukázal svou devízu v posledním exáči a tak z toho byl postup pro nás i pro naše B!

Z kvalifikace, kde bylo snad 45 týmů postoupilo 16 nejlepších týmů + Lucky losers.
Opět jsem šel první úsek a s velmi podobnou taktikou, tentokrát jsem chtěl viset toho nejrychlejšího. Exáč jsem vypil trochu rychleji než v Kvaldě, ale Šimon byl o vteřinu rychlejší, ale i druhé místo bylo velmi slušné. Na trati jsem to valil a v kopci opět to trochu chladil a soustředil se exování. To se vopět podařilo a dle očitých svědků jsem předával snad i na prvním místě.

Marda to opět zvládl velmi dobře a předával Víťovi na předních místech, myslím, že jsme byli okolo 3. místa, možná lépe. Kozel na jedné kontrole trochu zaváhal a ztratil drahocenné vteřiny a i když na pivku přeexoval Kládina, na lepší než konečné 5. místo to nedalo. Naštěstí to dohnalo naše B, které po velmi silném finiši skončilo na 2. místě!

E3 stíhačka

Do poslední etapy jsem nastupoval někde okolo 20. místa a říkal jsem si, že bych mohl nějaké to místo stáhnout. Většinou totiž je hodně borců úplně mimo a závod zabalí nebo jdou velmi pomalu, což platívávalo i o mně. Poslední vícedenní závody, které jsem dokončil byla Advanta 2017, kde jsem skončil na 86. místě. Bylo tedy co napravovat.
Startoval jsem kousek za trojicí samců – Maroš – Tomáš Kamaryt a Jerry Kamenický.
Když jsem na startu viděl Maroše, tak jsem si říkal, že ho asi brzy doběhnu, naštěstí jsem tu minutu a půl na něho stáhl hned na jedničku, na dvojce už jsem měl tu dvojici, která přede mnou startovala 70s respektive 40s. Sice už jsem byl docela vyndanej, ale nemusel jsem jít sám. Pak už byla docela díra, ale říkal jsem si, že když se budu prezentovat trpělivým výkonem, tak by třeba moje šance mohla přijít.

Všechno to ale vzalo za své na páté kontrole, kde jsme pro jistotu nechali všichni přes 4 minuty. Pak už jsem tušil, že asi nikoho moc nedoběhnem a že to bude litý boj mezi mnou a Jerrym. A taky byl, byl to super souboj, kde jsme se pravidelně střídali a tahali ostré tempo. V jednu chvíli to vypadalo, že by se mi mohlo podařit mu vzdálit, ale pak přišly nějaké trochu těžší dohledávky a byl opět se mnou. V následující opět velmi rychlé pasáži nebyl prostor na nějaké radikální zrychlení a tak jsem si to šetřil až na postup na předsběrku. Předtím to taky nemělo moc cenu, kontroly vypadaly docela jedovatě a nebylo radno je podcenit. Na předsběrku jsem to napálil a naštěstí jsem ho urval, říkal, že už byl na limitu, to já teda taky, ale asi tam zbylo trochu víc sil. Nakonec to o 6 sekund stačilo. Před námi byl 2,5 minuty Martin Roudný, škoda té chyby, asi by to bylo hratelné 🙂 Do cíle jsem přistál na 15. místě

Celkové představení bylo na Botasu velmi strašidelné. Celkem jsem prezentoval cca 18 minutama v chybě, což je poměrně bázlivý start do podzimní přípravy. Zlepšit

Mapa

Strava

Výsledky

Výsledky celkové